U slovanských jazyků je zvykem, že mají mnoho společných slov, která se foneticky a graficky buď vůbec neliší, nebo jsou rozdílná pouze v nepatrných jevech. Tato podobnost je ovšem v mnoha případech velmi ošidná, jelikož některým může způsobit díky významovým rozdílům trapné situace.
Ačkoliv mnoho slovanských slov stejně zní a má i stejný význam, další stejně znějící výrazy mají naopak význam úplně jiný či dokonce úplně opačný.
Asi nejznámějším případem významového rozdílu stejně znějících slov v češtině a ruštině jsou výrazy pro vyjádření vůní. Zatímco v češtině se pro příjemné aroma používají slova ‚vonět‘ a ‚voňavý‘, v ruštině jde o termíny ‚пахнуть‘ a ‚пахучий‘. A naopak nepříjemný zápach Češi popisují slovy ‚páchnout‘ a ‚páchnoucí‘, a Rusové ‚вонять‘ a ‚вонючий‘.
Dalším ošidným slovem pro české uživatele ruštiny může být výraz ‚ужасный‘. V češtině
slovo ‚úžasný‘ znamená velmi pozitivní popis něčeho, co se jeví jako skvělé. Pokud ale ne příliš zdatný ruštinář z Česka řekne Rusovi, že udělal něco ‚ужасно‘, moc nadšený jeho slovanský kolega zrovna nebude.
Zajímavé jsou také dvě trojice podobně znějících slov, díky kterým se dostaneme až k úplně jiným významům:
moc = власть, vlast = родина, rodina = семья
břicho = живот, život = жизнь, žízeň = жажда
Co je to ale oproti rozdílům stejně znějících slov v češtině a polštině, kde má každý jazyk jeden běžný výraz, který má v tom druhém jazyce naopak velmi vulgární význam. Poláci by se proto měli mírnit v používání výrazu ‚szukać‘ (pol. hledat, čes. vulgární výraz pro soulož) a Češi by naopak neměli moc používat slovo ‚láska‘ (pol. vulgární výraz pro prostitutku).
